Pes v survivalu

Pes je nejlepší přítel člověka. Já osobně mám k psům silný vztah. Má přítelkyně má v rodině chovatelskou stanici služebních (vojenských,policejních atd.) německých ovčáků. Já zase trochu ovládám kynologii mysliveckou. Doma máme malého knírače. Proto mě napadlo sepsat pár kladů a záporů čtyřnohého společníka na cesty.

Klady:
Hlídač- Nepřekonatelné smysli, zombii zaznamená na kilometry daleko. V noci může i osamělí poutník klidně spát protože pes ho hlídá. Pes je ve střehu i ve dne takže je obtížné vás přepadnou ze zálohy. Samozřejmě ohlídá i opevnění.
Lovec- I pes bez loveckého výcviku se dá k lovu uplatnit a pokud ovládá alespoň jednoduché povely tak vám kořist i přinese.
Bojovník- Pes věrně chrání svého pána až do konce. S lidskými banditi si poradí a zombie díky jejich mizerné rovnováze snadno povalí a vy máte čas je dorazit. Určité riziko tvoří hypoteticky jedovaté maso zombií. Zde vám dobře poslouží košík který psu znemožní kousat ale v boji ho neomezí.
Záchranář- Pes vás může vytáhnout z řeky nebo zahřát v tuhé zimě.
Detektor - Vicítí některé anomálie a entity lépe než přístroje.
Přítel- Věrný společník rozhodně pomůže vaší morálce.

Nevýhody:
Další hladový krk navíc. Nevycvičený pes panikaří při střelbě nebo na zombie štěká. Je třeba nastudovat si základy veterinární pomoci.

Pro mě je psí společník jasná výhoda. Rád si přečtu vaše názory ale ať nikoho ani nenapadne psát o živé konzervě. :-/

(ZF)

No, nie vždy je pes priateľ. Ako spoločník psovoda, ktorý niekoho prenasleduje je to skôr nočná mora (parafráza výroku nejakej židovky ktorá utekala pred nemcami).
Preto sa väčšina survivalov, čo som ja čítal venovala skôr téme "ako psovi uniknúť". Pričom všetky rady končia konštatovaním, že človek pred psom nemá šancu a je to otázka času, kedy dôjde ku kontaktu. Potom nasledujú rady na tému "ako zabiť útočiaceho psa" (milovníkom zvierat odporúčam nečítať)

Spomenutá židovka sa pred nemeckými ovčiakmi ukryla v kope sena. Mňa by zaujímala iná vec: nikde som nevidel potvrdenie/vyvrátenie povery, či pes stratí čuch keď sa nadýcha korenia. Vraj bol o tom natočený aj mythbuster, kde vraj tvrdili, že korenie nefunguje (čo sa mi nechce veriť), tak netuším čo si o tom myslieť.

Viete o tom niekto niečo? Funguje korenie rozsypané na stope ako ochrana pred psom? Alebo poznáte iný užitočný trik, ktorý zaberá?

Co se psů týče, je tu odborník Marcie. Ale za mě neznám jedinou věc, kterou by se dal ošálit psí čich, pracoval jsem u psů, co identifikovali pachatele podle pachových indikátorů, byl jsem dokonce součástí výcviku takových psů a nikdy jsem neviděl, ani neslyšel zmínku o tom, že by pes špatně určil pachatele... Lepší pohádku, než že se někdo schoval před stopařským psem do kupy sena, jsem už dlouho neslyšel, to musel být jedině pes, kterého svedla ze stopy hárající fena, proto se také pro stopování a nejen to, využívají zvláště feny německého ovčáka.

Jak krásně řekla paní K. Fialová. Pes je jediný člověk na světě, který se nenechá podplatit penězi. Moc krásně vystižené. Se psy žiju prakticky celý život a žádného lepšího společníka jsem nikdy neměl ani mezi lidmi. Navíc moje podstata k psovitým šelmám inklinuje a hodně si rozumíme. Každopádně stojí za vyzkoušení sigilická magie a vytvořit sigilium pro komunikaci se psy. Hodně se dozvíte.
Navíc mám vyzkoušeno, že styk se psy, kteří jsou z jistého hlediska ušpinění, všude prolezou leckde se vyválejí a tak dává jistou zvýšenou ochranu před nemocemi a nákazami. Abych to vysvětlil. Pohladím psa a na rukou mi zůstanou stopy jeho pachu, nečistot. Pak sním svačimu a samozžejmě i zmíněné nečistoty. Je to jako aktivní očkování.
Co se týká věcí zmínených Hrobařem, tak s tím se plně ztotožňuji. Také jsem dlouhá léta dělala aktivně kynologii.
Co se týká různých "duchovních" entit, tak ty oni vidí a ví o nich.

Divotvorca: Obávám se, že kupka sena ani trocha koření psa nezmate. Psovi zablokuješ na nějakou dobu čich možná přímým zásahem do čumáku pepřovým sprejem nebo nějakou chemikálií. Proti psům fungují stejně jako proti lidem různé bojové plyny. Ale to není na konvenční rychlé svedení psa ze stopy.
Kupka sena je kravina. Pes je schopen tě najít i několik metrů pod hladinou jezera, ať jsi živý nebo mrtvý. Na tréninku záchranné brigády kynologů na Lipně jednou fena flat coated retrívra stále hrabala v hlíně asi půl metru pod vodou. Nejdřív si mysleli, že jen blbne, ale fena zarputile hrabala a hrabala, psovodka se jí snažila odvléct, ale za chvíli fena zase letěla hrabat na to stejné místo. Psovodce to nedalo a šla se podívat, co to tam ta čuba blbne. Nestačila se divit, co našla. Našla tam plavat kus obvazu a v něm zavázaný lidský nehet. Evidentně nějakému plavci "slezl"... Šikovná fena. Značila mrtvolu.
Nejlepší čumáky jsou schopny zachytit pár molekul pachu v téměř jakémkoli materiálu. Například naše Bonnie vyčmuchala v chladírenském kamionu plným čerstvých mořských ryb zaházený maličký balíček heráku.

Nebol to môj názor s tou kopou sena, ako som neskôr zistil ide o urban legend - staručká židovka v rozhovore novinárom opisuje útek pred hitlerovcami. babka zdôrazňovala, že najhoršie, čo zažilo bolo prenasledovanie so psami a ten psí štekot do smrti nezabudne, vraj sa so sestrou ukryli v kope sena (senník, voz - to jej jedno) a psovodi ich tam hľadali aj niečo do sena pichli (vidly, bajonet, to je jedno...) a jej sestru zranili, samozrejme dievča statočne čušalo a hrdinná starenka nám mohla v roku 1995 vyrozprávať príbeh, ktorý v roku 2005 a 2015 rozprávajú úplne iní židia s tým, že oni to zažili na vlastnej koži...

Keďže si príbeh medzi sebou podávajú židia ako historickú anekdotu, tak je absolútne nehodnoverný. Vtedy som na to nemal žiadny názor, dnes aj s vaším prispením viem, že v sene sa nedá ukryť

Pointa môjho záujmu boli rozporuplné informácie o účinnosti korenia na odstrašenie stopára. Môj veliteľ roty na vojne mi s úsmevom oznámil, že ak budem chcieť naozaj naštvať policajtov, nech svoje stopy zasypem korením. Psa to na chvíľu vyradí, ale aj tak ma nájdu a potom dostanem nakladačku ako v base. Policajný kinológ v novinách tvrdil, že korenie vôbec nefunguje. Všimol som si ten rozdiel medzi "málo" a "vôbec", čo môže byť pre prenasledovaného otázka prežitia...

V knihe Mýty a omyly v survivalu sa tento trik na zmätenie psa vôbec nespomína, ibaže úvod k súboju so psom znie nasledovne: "Nyní se nacházíte v situaci, kdy již nemáte čas spekulovat a vymýšlet triky, kterými psa zmatete. Nikde v okolí není žádný potok, přes který by jste mohli kličkovat, ani houštiny v nichž můžete vytvořit bludiště stop a navíc je na tyto finty už pozdě. Také vám došel pepř, pálivá paprika, káva, cigaretový tabák, čpavková voda, háravá fena a podobné blbiny pro zmatení psího čichu, které sebou stejně, jako většina lidí, ani nenosíte. Podle štěkotu či jiných příznaků je vám jasné, že pronásledovatelé jsou za vámi necelý kilometr a pes nebo psi vás spolehlivě cítí a sledují...."

Usudzujem, že autor použitie korenia v radách ako sa vyhnúť psom zámerne vynechal buď preto, že ide o úplnú kravinu, alebo naopak z bezpečnostných dôvodov, aby jeho návod nepoužívali kriminálnici. A nehnevajte sa, myslel som si, že b) je správne, pretože som predpokladal, že keď skvelý stopár vdýchne do svojho super čuchadla korenia, tak to bude zážitok ako kopanec do nosa (prirovnajme to k človeku, ktorý vdýchol čpavok a môže na okamih stratiť vedomie...) a prinajmenšom (tipnem si) polhodinu nebude pracovať. Potvrdenie môjho názoru by mi stačilo, som len zvedavý, neplánujem žiadny zločin ibaže policajti a poľovníci o korení a psoch zaryto mlčia, čo je dosť podozrivé...
Vraj v mythbusters tieto veci (buď epizóda 74, alebo 148) vyhodnotili ako neúčinné. Tie diely som nevidel a nemám názor, či to dobre otestovali, takže som chcel v tomto survivalovom okienku názor/radu ohľadne korenia, alebo spôsobu ako si v prípade núdze pomôcť. O tom, že hárajúca fenka zvedie psa so stopy som počul už v detstve, ibaže to má dve veľké ALE:
1. hárajúcu fenku nenosím v peňaženke, táto možnosť je za normálnych okolností nedostupná
2. v mythbusters vraj vyhodnotili aj tento trik ako neúčinný
rôzne bojové spreje sú väčšinou na priamy kontakt (existujú aj proti medveďom) Podľa väčšinových odpovedí to vyzerá tak, že psom sa nedá ujsť a človek sa musí pripraviť na boj namiesto zbytočného úteku. ;-)

K rychlému stopování uprchlého zločince se obvykle používají rychlí stopaři, kteří stopují "s vysokým nosem". To znamená, že pes si pořádně čichne na nášlapu- tedy tam, kde stopu poprvé zachytí nebo jej navede přímo psovod. Nadále pes chytne rychlost, zvedne čumák cca do výše zad a postupuje klusem aniž by čumák skláněl až k zemi. Tím není možné, aby se pes nadechl třeba toho pepře nasypaného na zemi. Aby se tak stalo, muselo by toho pepře být fakt hromada jak od sypacího vozu, aby se toho pes nadechl. Když běžící člověk rozsype hrst mletého pepře za sebe při běhu, roztousí se pepřový prach na všechny strany a ulpí hlavně na povrchu cesty nebo vegetace, kde mírně zvlhne a ztěžkne. Zkuste si potom projít po čtyřech tuto "trasu" a čichejte u země jako pes. Vsadíte se se mnou, že ani vy nekýchnete? :-D
V běžné sportovní kynologii (mezinárodní i národní zkušební řád- IPO, NZŘ apod.) je třeba stopování pomalé a precizní, kdy je po psovi žádáno jít pomalým krokem přesně od jedné šlápoty ke druhé "s nízkým nosem"- tedy s čumákem u země. Navíc pes na stopě nachází takzvané předměty, jejichž polohu musí přesně označit a po pokynu psovoda pokračovat ve stopě dál. Pes by měl co nejlépe vykreslit reálnou stopu, včetně každého lomu a změny směru stopy. Čím víc fouká vítr, tím je obtížnější pro psa jít přesně po šlápotách, protže vítr unáší pachové molekuly dál. V silném větru tak pes může kopírovat stopu třeba metr nebo dva od reálných šlápot. Na zkouškách z výkonu se na to přihlíží, pokud je počasí velmi špatné, případně se stopy odloží. Pomalé precizní stopování se používá v reálu k hledání doličných předmětů a důkazního materiálu (kdy nejde o okamžité dopadení pachatele).
Naopak rychlé stopování- dnes zvané ve sportovní kynologii jako disciplína mantrailing (má vlastní zkušební řád a vlastní zkoušky- NBAS CERTODOG), je právě určená k rychlému dopadení prchajícího pachatele, případně k vyhledání jakékoli ztracené osoby. Tam není důležité, aby pes šel přesně šlápotu po šlápotě, ale aby co nejrychleji našel danou osobu.

Ďakujem veľmi pekne.
Nos vysoko a vlhké korenie, to sú dobré argumenty. Očakával som, že triky na oklamanie psa sa robia v takej vzdialenosti, keď pes nevetrí (cca nad kilometer), ale zvlhnutiu korenia sa v prírode nedá zabrániť, takže koniec diskusie.

Před psem nezdrhat, nakopat do čumáku. Jediná možná obrana. (ačkoliv se mě ta představa sebevíc hnusí) pokud by byl čas na kladení pastí volil bych postupné uvolnování např, ventilátorem. Feromonová stopa, nebo prostě silnej pepřový prach.

Neriešil som psa ktorý niekomu stráži záhradu, takého ani biť netreba, pretože ak sú mimo svojho revíru tak dokopy nevedia čo majú po dostihnutí cudzinca robiť - zakaždým keď ma také psi dobehli, tak okrem brechotu nič zvláštne nespravili.

Každopádne policajného psa by som do čumáku nekopal. správne vycvičený pes tú nohu ľahko chytí a človeka odvlečie ku psovodovi.

Pre mňa je otázka použitia korenia už uzavretá. Útek pred vycvčenými psami som spomenul preto, že survival automaticky predpokladá, že súčastný spoločenský systém sa môže zrútiť (z rôznych dôvodov, trebárs aj epidémia zombie) a v určitej fáze zmeny režimu sa stáva, že poriadkové sily nezriedka prenasledujú občanov. A pri takom prenasledovaní úspech závisí hlavne od pomoci anjela stážneho

p.s. Myslím, že hlavným bezpečnostným problémom začína byť Islam. Vie niekto navrhnúť preventívne opatrenia?

Divotvůrce, jestli chceš debatovat do Islámu tak založ nové téma kde to rozeber, díky.

Logicky mi přijde nejefektivnější obrana proti útočícímu psovi ho zastřelit, nebo probodnou vidlemi ne?