Jaderná válka

Toto téma otevřu scénářem Jaderné Zimy, tak jak ho vypočítali vědci ve dvacátém století. Scénář je poněkud nadsazený ale i tak mi přijde poučný. Samotné vysvětlení klimatických jevů spíše přeskakuji a v zájmu stručnosti uvádím jen výsledný efekt.

Scénář počítá s odpálením 5000 megatun v oblasti Severní polokoule. To odpovídá 1000 velkých měst. Z klimatického hlediska je podstatné, že velká ohnivá tornáda (budovy jsou svou konstrukcí vlastně ideální pro hoření. Vysoké, s dobrým přístupem vzduchu. Zatímco les shoří max z 20% tak město může vyhořet až z 90% veškeré svojí hmoty a to při teplotách schopných rozpustit i kovy) z měst vyženou do atmosféry oblaka sazí. Objemově sice nebudou tak velká jako třeba při výbuchu sopky ale tím že půjde o saze a ne prachové částice bude dopad mnohem horší. Černá mračna se začnou postupně rozšiřovat nad celou planetou. Na svět prakticky přestane dopadat slunce. Do tří měsíců nastane globálně dlouhá noc. Teploty začnou strmě klesat. Pokles bude průměrně o 15-20c. V severní Evropě 30 a na Sibiři až o 50 stupňů. Nad bodem mrazu zůstanou jen oblasti rovníku v blízkosti oceánů. Atmosféra zčernalá sazemi bude přijímat mnohem více sluneční energie takže zatímco na povrchu Země budou mrazy tak samotná atmosféra bude mít přes 100 stupňů. To zjednodušeně řečeno povede k tomu, že přestane proudit teplý vzduch vzhůru, přestane se tedy tvořit oblačnost a přestane pršet. To mimo jiné opět zpomalí pročišťování atmosféry od sazí. Když konečně klesne množství sazí natolik, že se planeta začne ohřívat tak to bude probíhat od nejvyšších poloh, tj. Himalájí atd. Které vystavené vysokým teplotám vzduchu začnou tát. Taktéž začne tát Antarktida. Čímž se dostaneme ke globálním potopám. Rozdíl teplot mezi mořem (které díky tepelné jímavosti tolik nevychladlo) a pevninou bude v pobřežních oblastech tvořit superbouře. Podmínky se začnou stabilizovat přibližně po roce. To málo co z pozemského života zbude se teda potom zase může začít dávat dohromady. Co se lidí týká tak šanci na přežití mají v podstatě jen obyvatelé velkých, zcela soběstačných podzemních měst jako je třeba Mont Wether v USA nebo Jamatau v RF.
Pěkný humus, co? Pamatujte však, že je to scénář nadsazený, sestavený čistě matematicky. Totální vyhlazovací jaderná válka v tomto rozsahu je nesmyslná už ze své podstaty. Moderní trendy naopak vedou k vývoji menších hlavic zcela postačujících k prosazení politických cílů. Je pravda, že i nějakých 100 megatun může stačit ke spuštění Jaderné zimy, ale ta bude mnohem kratší a snad i méně ničivá.Příště se podíváme na další související témata.

nie som odborník, takže neviem, aký arzenál majú k dispozícii veľmoci. na tejto stránke až to buchne
spomínajú jarovú zimu až po 50 000 Mt a predpokladám, že sa to považuje za celosvetovú kapacitu všetkých jadrových zbraní.
tu Cár sa spomína, že v 1967 testovali Rusi 58 Mt (aj keď to je 3000x Hirošima, chce to odpáliť 87 takýchto 27 ton ťažkých hlavíc, aby mala explózia až 5000 Mt)
V tejto správe počet hlavíc sa tvrdí, že v roku 2012 mali USA 1722 hlavíc, pričom Rusko „len“ 1499 ale neviem aké silné. Ak by mali v priemere 29 Mt a naraz buchla len polovica hlavíc Ruska, tak dajú 21 735 Mt (čo nesedí s tým prvým odkazom, kde majú celosvetové zásoby 50 000). A samozrejme nás upokojujú, že k tomu nikdy nedôjde, ak už sa to nestalo počas studenej vojny - osobne si myslím, že USA by nemalo za žiadnych okolností útočiť na Rusko, pretože "ruka mŕtveho muža" odpáli všetky pomstychtivé hlavice na strategické ciele po celom svete a to by som si za žiadnych okolností neprial...

Jeden rok trvajúcu dobu ľadovú a následné potopy aj tak považujem za menšie zlo ako rádioaktívne zamorenie spôsobujúce (tým, čo prežijú) leukémiu a poškodenie reprodukcie...

V té studii se píše že 5000 mt odpovídá tehdejší 1/4 světového arzenálu jenže je to kniha z roku 1989 takže mi to nepřišlo jako aktuální údaj.
Jaderné zamoření by sice bylo, ale jen v oblastech kolem dopadu bomb. Navíc moderní jaderné zbraně se snaží o čím dál menší zbytkovou radiaci.
Nešlo by bohužel jen o dobu ledovou. Ta byla zívačka. Totální noc, a absence dešťů by fakticky zlikvidovala většinu rostlinstva a tím pádem celí ekosystém. Přibližně by to odpovídalo tomu co vyhladilo dinosaury ( Mimochodem existuje záhadologická teorie že dinosaury vyhladila taktéž globální jaderná válka).

Nevravím, že by to bolo príjemné, ale jednoročná noc spojená s výrazným ochladením by rastlinstvo ako také nevyhubila, pretože v chlade sa spomalí (až zastaví) metabolizmus stromov, ktoré by sa (ako celok) rýchlo vzchopili po rozptýlení sadzí. Sucho je tiež veľká nepríjemnosť, ale opakujem - spomalený metabolizmus znižuje spotrebu. hospodárske plodiny by sme vedeli obnoviť aj po rokoch, tráva ako taká tiež prežije hoci priznávam, že by mnohé rastlinné druhy naozaj vyhynuli a naozaj ťažko by sa žilo v prechodnom období po skončení noci a pred obnovou rastlinstva.
Je to len môj názor, ale menej sa bojím hladu ako chorôb z ožiarenia - žiarenie nevnímame, nevieme kedy vypijeme kontaminovanú vodu a podobne.

To je velice zajímavá argumentace. Zkusím se zeptat nějakého odborníka na schopnost vegetace něco takového ustát. Vezmeme li v úvahu že moderní scénáře nejsou ani zdaleka takhle drsné tak to vlastně zní docela přežitelně. Ovšem asi pořád za předpokladu tun zásob a bunkru.

V tomto článku Hrozí nám třetí světová válka? sa preberá možnosť útoku NATO na Rusko, takže kto má čas, nech si prečíta. Ja vyberám tento príspevok z diskusie:

"Článek je moc hezký (a ten minulý byl ještě lepší), ale něco by se mělo uvést na pravou míru.

Předně, k uvolnění geofyzikálních sil jsou i nejsilnější jaderné zbraně slabé – kaldera sopky nebo zlom zemské desky není v hloubce, dostupné člověku: vrtáním ani nejsilnější jadernou zbraní. Je asi 50-200 km hluboko. Například Yellowstone má onen „tlakový hrnec“ asi 100 km hluboko.

Stejně tak je nesmysl vyvolání tsunami, i shozením nějakého nestabilního ostrova z podloží do hloubky. Je to zcela mimo naše energetické možnosti.

Geofyzikální účinky jaderných zbraní jsou pitomost ze sci-fi. Rozdíl energií je prostě příliš velký, o mnoho řádů. Země je ohromně silná matička. S pekelně tlustou a odolnou kůží.

Což ovšem neznamená, že by jaderná válka nebyla zničující: na odvetný úder stačí jediná nepotopená jaderná ponorka nebo dva raketové vlaky nebo pluk mobilních JARSů na náklaďácích. Tedy 12-16 raket, každá s 10-ti hlavicemi. Hlavice nových ruských raket jsou mimo možnosti jakékoliv protiraketové obrany, dokud nebudou zbraně jako ze Star Trecku. Jinými slovy, úspěšná protiraketová obrana (PRO) proti nejvyspělejším ruským raketám je v horizontu minimálně 50 let nemožná. Proletělo by více než 90% hlavic.

Tedy, i při takto minimálním odvetném ruském úderu by bylo zničeno 100+ amerických velkoměst. Najednou tedy cca 200-300 milionů mrtvých, tedy prakticky veškeré velkoměstské obyvatelstvo, protože kdo by nezemřel ihned, do měsíce by zašel na radiaci a spad. Případně na žízeň a hlad, protože společnost by se rozpadla.

Města by hořela dlouho a vydatně, to by uvolnilo do atmosféry tolik popílku, že by nastalo snížení teploty minimálně na severní polokouli. O kolik, to není vůbec jisté, protože globální meterologii a podnebí vůbec nikdo nerozumí – víme, že nic nevíme, takový supersystém je nad naše síly spočítat i simulovat. Což můžete vidět na „Antropogenním globálním oteplování“ – je to čirá pavěda, vědeckého na tom není zhola nic.

Nedá se vyloučit, že by už po shoření 100 velkoměst nastala na pár let „jaderná zima“ tedy nemožnost pěstovat nic na poli a smrt dobytka a všech zvířat. Tím pádem vymření většiny dosud nezabitých lidí hlady. Což by se samozřejmě stalo, i kdyby Rusáci nevypálili jedinou raketu – stačilo by, aby shořela všechna ruská města po americkém útoku.

Nejzábavnější na tom všem je, že ani ta nejšílenější „elita“ by si nebyla ničím jistá – jedině tím, že až vleze do bunkru, stane se otrokem vlastních ochranek, protože dosavadní společenská pravidla přestanou platit. Tudíž podzemním „králem“ se stane ten nejvražednější a nejšílenější ochrankář a prezidenti a bankéři budou dělat otroky, případně půjdou do kotle na guláš a z jejich hýčkaných dcer budou děvky.

Takže, jak asi každý pochopí, Amíci Rusáky jaderně nenapadnou, ani naopak, protože nechtějí chcípnout, ani elitě se nechce do guláše v podzemním krytu. Válka nebude, tedy žádná velká, mezi velmocemi.

Stejně tak Evropa, Rusko, Čína, USA, … nebude islámská. Islám není životaschopný, je to švihlá pouštní víra a současně politický systém, neschopný funkce v moderním světě. Pokus o obsazení Evropy skončí velmi rychle vyhnáním a bohužel asi i vyvražděním islamistů a všech ostatních, kteří budou po ruce. V důsledku toho upadne islám jako systém do sektářství a bude pokračovat ve vyvražďování soukmenovců, jako se to děje od počátku této nelidské úchylky. Za nějaký čas se vyčerpá a vyhnije.

Zadlužení a nesrovnalosti ekonomického rázu se vyřeší postupným zavedením lepších technologií, robotiky a pomocí sociálních bouří – s každou změnou výrobního způsobu nastává znovu a znovu to samé. Takže si budeme muset zopakovat stejné věci jako naši prapradědové koncem 19. a začátkem 20. století – nový boj za nově definovaná sociální a pracovní práva, svobody.

Nová totalita v žádném případě nehrozí, nastane podobný rozvoj lidstva a možností člověka, jako byl mezi lety 1800-2000. Bude to doba nových obrovských objevů, zlepšení života většiny lidí na planetě.

Souhrně vzato, článek je moc pěkný, ale zdá se mi ve všem chybný (pokud jsem tedy něco nevynechal)."

Simulácia atómového útoku z 2014: NUKEMAP
Pri zhodení cára (najväčšia ruská bomba) na bratislavské letisko to vypočítalo 500 000 mŕtvych a 1,5 mil zranených - nemal som to srdce simulovať útok na letisko Sliač...
Zóna prežitia je za tým oranžovým kruhom, ktorého priemer je väčší v prípade, že sa nastaví výbuch zo vzduchu a nie zo zeme. Taktiež záleží na zvolenej bombe - dozvedel som sa že reálne by boli tak 300 kilotonové s relatívne presným zásahom na letisko, alebo podobný cieľ.

Upřímně, v případě jaderné války žádný survival nepotřebuju.

Není to tak dramatické. Dá se to přežít. A dopady na přírodu? Ta to přežuje určitě. Ikdyž v jiné podobě.